Estetická medicína při užívání léků a chronických nemocech: na co si dát pozor a na co se zeptat lékaře?

Jsou léky nebo chronická nemoc překážkou estetického zákroku?

Ve většině případů ne. Tentýž zákrok však u různých lidí nese různá rizika. U člověka, který užívá léky na ředění krve, je vyšší pravděpodobnost modřin; u člověka s neurovnanou hladinou krevního cukru nabývají na významu problémy s infekcí a hojením ran; u člověka se sklonem ke keloidům mohou zákroky, které kůži poraňují, zanechat jizvy. Úkolem lékaře je tato rizika zvážit a v případě potřeby zákrok upravit, odložit nebo doporučit, aby se neprováděl.

Většina důkazů v této oblasti vychází z konsenzuálních zpráv odborníků, přehledů a klinické zkušenosti; pro mnoho otázek neexistuje jedno pravidlo platné pro všechny. Následující informace jsou proto obecným rámcem a nenahrazují vyšetření. Úplný seznam informací, které je třeba lékaři před zákrokem sdělit, najdete v článku „Příprava na zákrok estetické medicíny: co říct lékaři, načasování a den zákroku“.

Souhrnná tabulka: situace, na co si dát pozor a na co se zeptat lékaře

Co se mění, když užívám léky na ředění krve?

Léky na ředění krve tvoří dvě hlavní skupiny: antikoagulancia, která ovlivňují systém srážení krve (například warfarin, rivaroxaban, apixaban, dabigatran), a antiagregancia, která ovlivňují krevní destičky (například kyselina acetylsalicylová, klopidogrel). Tyto léky se většinou podávají k prevenci závažných příhod, jako je mozková mrtvice, infarkt nebo ucpání cévy.

Aktuální přehled týkající se kožní chirurgie zdůrazňuje, že neexistuje shodně přijímané doporučení, jak tyto léky v období zákroku řídit, že se postup liší podle lékaře a že vysazení léku zvyšuje riziko příhod, jako je mozková mrtvice, infarkt a ucpání cévy. Konsenzuální zpráva připravená pro botulotoxin (lidově 'botox') a výplně s kyselinou hyaluronovou rovněž uvádí, že u lidí užívajících léky na ředění krve na předpis lze zákrok provést a že poměr přínosu a rizika nehovoří ve prospěch vysazení těchto léků.

• Hlavním očekávaným rozdílem jsou četnější a déle trvající modřiny; vědět to předem a podle toho zákrok naplánovat může stačit.
• Lékař může zvolit méně traumatizující techniku, rozdělit zákrok do více sezení nebo v některých oblastech zákrok nedoporučit.
• Pokud je potřeba jakákoli změna v léčbě, rozhoduje o ní lékař, který lék předepsal – kardiolog, neurolog, hematolog nebo internista.
• Srážlivost mohou ovlivnit i léky proti bolesti, které užíváte bez předpisu, a doplňky stravy, jako je rybí olej, vitamin E, česnek, zázvor nebo ginkgo; řekněte i o nich.

O průběhu modřin a o tom, kdy je důvod ke znepokojení, si můžete přečíst v článku „Modřiny a otok: jak dlouho trvají po estetickém zákroku, jak je zmírnit a kdy zpozornět?“.

Lze podstoupit zákrok během užívání izotretinoinu nebo po jeho vysazení?

Po mnoho let se učilo, že u lidí, kteří užívají izotretinoin ústy, a během 6–12 měsíců po jeho vysazení mohou laser, peeling a podobné zákroky vést ke špatnému hojení ran a ke vzniku jizev. Později se ukázalo, že tento přístup vycházel z malého počtu malých sérií případů publikovaných v 80. letech.

Dvě samostatné konsenzuální práce publikované v roce 2017 (systematický přehled publikovaný v časopise JAMA Dermatology a zpráva pracovní skupiny Americké společnosti pro dermatologickou chirurgii) znovu zhodnotily dostupné publikace. Společný závěr zní: u lidí, kteří izotretinoin užívají nebo ho nedávno vysadili, nebyly nalezeny dostatečné důkazy, které by ospravedlňovaly odklad zákroků, jako je povrchový chemický peeling, laserová epilace, cévní lasery a neablativní a frakční lasery. Naopak hluboké a intenzivní zákroky, jako je mechanická dermabraze a plně ablativní laser na celý obličej, se v tomto období nedoporučovaly.

• Tyto zprávy netvrdí, že 'každý zákrok je bezpečný'; říkají, že rozhodnutí je třeba učinit zvlášť podle typu a hloubky zákroku.
• V příbalové informaci léku doporučení počkat stále zůstává a mnoho lékařů dává přednost čekání, zejména u hlubokých zákroků. Oba přístupy lze zvážit v rozhovoru s lékařem.
• Izotretinoin kůži vysušuje a zcitlivuje; proto může dojít k podráždění i při jednoduchých úkonech, jako je depilace voskem. Před každým zákrokem řekněte, že ho užíváte.
• Izotretinoin kvůli estetickému zákroku nevysazujte a neměňte jeho dávku z vlastního rozhodnutí.

Možnosti léčby jizev po akné najdete v článku „Jizvy po akné: typy, možnosti léčby a realistická očekávání“.

Léky tlumící imunitu, cukrovka a autoimunitní onemocnění

Konsenzuální zpráva o aplikaci výplní řadí mezi stavy, na které je třeba se při posuzování rizika infekce ptát, oslabenou imunitu, neurovnaný diabetes 2. typu, chronická nebo opakující se kožní onemocnění a dříve prodělané problémy s výplněmi. Tyto stavy zákrok samy o sobě nezakazují; vyžadují však, aby lékař při výběru zákroku, přípravě a sledování postupoval opatrněji.

U autoimunitních onemocnění tatáž zpráva uvádí, že u lidí s nemocí pod kontrolou není výplň absolutní překážkou a že každého pacienta je třeba posoudit individuálně. Jiná konsenzuální zpráva, která se zabývá pozdními reakcemi po výplních, řadí aktivní autoimunitní onemocnění a nedávné ošetření zubů mezi možné rizikové faktory na straně pacienta. Výzkum v této oblasti je omezený; proto je běžným přístupem odložit zákrok v období vzplanutí nemoci.

• Řekněte název své nemoci, její současný stav a všechny léky, které užíváte (včetně biologické léčby a kortikoidů).
• Můžete požádat, aby si lékař vyžádal názor revmatologa, endokrinologa, nefrologa nebo onkologa, který vás sleduje.
• Pokud máte cukrovku, sdělte, jak se vám v poslední době daří kontrolovat krevní cukr; pokud kontrola není dobrá, může být doporučeno zákrok odložit.
• Pokud se po zákroku objeví zarudnutí, teplo, výtok, horečka nebo tvrdá zduření, která se objeví po týdnech, obraťte se bez odkladu na lékaře. Podrobnosti najdete v článku „Infekce po estetickém zákroku: příznaky, vzplanutí oparu, pozdní infekce a co dělat?“.
• Onemocnění postihující nervosvalový přenos (například myasthenia gravis) jsou zvlášť důležitá z hlediska botulotoxinu; pokud máte takovou diagnózu, vždy ji uveďte.

Sklon ke keloidům nebo vyvýšeným jizvám

Keloid je vyvýšená jizva, která roste za hranice původní rány, a může vzniknout po jakémkoli zásahu, který kůži poraní. Americká akademie dermatologie doporučuje lidem se sklonem ke keloidům, aby to před kosmetickým zákrokem nebo operací řekli lékaři; pokud si zákrok přesto přejí, doporučuje začít malou zkušební plochou a sledovat, zda se v ní kůže nezesiluje. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) rovněž uvádí, že bezpečnost výplní u lidí se sklonem k nadměrnému jizvení není známa.

V praxi to neznamená vyhýbat se všem zákrokům. Zákroky, které kůži neporaňují nebo ji poraňují jen velmi málo, nenesou stejné riziko jako zákroky, které způsobují větší poškození tkáně, například ablativní laser, středně hluboký a hluboký peeling nebo nitový lifting. O tom, který zákrok je pro vás vhodný, rozhodne lékař, který posoudí vaše dřívější jizvy a rodinnou anamnézu.

Opakující se opary v anamnéze

Virus oparu v těle přetrvává v klidovém stavu a může se znovu aktivovat vlivem faktorů, jako je poranění kůže, slunce, horečka nebo stres. Má se za to, že vzplanutí oparu po estetických zákrocích je vzácné, spolehlivé údaje o jeho četnosti však neexistují. I když se vzplanutí samo zhojí, může být bolestivé; pokud se rozšíří na kůži obnaženou laserem nebo peelingem, může zanechat jizvu.

• Z hlediska oparu jsou důležitější injekce v oblasti rtů a úst, ablativní lasery a středně hluboké až hluboké peelingy.
• Lékař může podle vaší anamnézy a zákroku naplánovat preventivní antivirovou léčbu. Tyto léky se užívají na předpis a způsobem, který určí lékař; neužívejte sami lék, který vám zbyl doma.
• Pokud máte v den zákroku příznaky oparu, jako je mravenčení, pálení nebo puchýřky, zákrok se obvykle odkládá.

Informace týkající se laseru a peelingu najdete v článcích „Frakční laser: nakolik se hodí na jizvy po akné, vrásky a strukturu pleti?“ a „Chemický peeling: co to je, pro koho je vhodný a jak probíhá hojení?“.

Jak se rozhoduje?

Při dobrém posouzení lékař nejprve zváží přínos, který vám zákrok přinese, a poté rizika specifická pro vaši situaci. Výsledkem nemusí být vždy 'zákrok se provede': správnými rozhodnutími jsou i odklad zákroku, přechod na šetrnější možnost, zvýšení počtu sezení nebo doporučení zákrok neprovádět. Vyžádání názoru lékaře, který vám lék předepsal, není zdržení, ale bezpečnostní krok.

Těhotenství a kojení jsou samostatným tématem; zabýváme se jimi v článku „Estetická medicína v těhotenství a při kojení: které zákroky odložit a co probrat s lékařem?“. Buďte opatrní vůči místům, která se podrobně nevyptávají na vaše nemoci a léky a doporučují zákrok bez vyšetření; pomoci vám může náš článek „Výběr kliniky a lékaře pro estetickou medicínu: bezpečnostní kontrolní seznam o 10 bodech“.